V roce 1943 zahynul ve věku 31 let rukou německých vrahů i prastrýc mého manžela, nadporučík František Závorka, velitel výsadkové skupiny Antimony. Život mu nevrátí, že bude mít v Příbrami příští rok odhalenou pamětní desku.
Moje maminka ročník 1926 ve škole povinně zpívala píseň: Německo nade všecko v celém světě.
Fakta hovoří- a už nám nevadí. S národy, které nás vraždily, spolupracujeme, a jinak to nejde. Žít křivdu nebo nepřátelství k ničemu nevede, musíme překročit všechno, co bylo a jít dál.
Spolupracovat je třeba. Žádný národ se nemůže vydělit a žít bez druhých.
Máme předsednictví v EU, ok. Ale jsme nebo nejsme idioti, když spolupráce není spolupráce, ale naše ponižování, když bohaté západní velmoci si prosadí, aby elektřina v jejich zemi, kde jsou platy několikrát vyšší nežli naše, byla stejně drahá jako u nás?
Jde o spolupráci anebo je EU nade všecko a náš národ je nula?
